FOTOGRAFIE PŘÍRODY

MIRKOVY FOTKY

Prachovské skály

Fotky- Prachovské skály

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prachovské skály patří k takovým oblastem České republiky, které má každý z nás tak trochu v povědomí. Jsou součástí toho, jak vnímáme svou zemi, jsou jedním z míst, kam jezdíme již od dětství na školní výlety podobně jako do Národního muzea, Národního divadla, nebo třeba do Kutné Hory.

Je to místo, od nepaměti osídlené lidmi, o jejichž osudech nemáme žádné zprávy a jejich život rekonstruujeme podle četných archeologických nálezů.

Geologie

Základy pro dnešní vzhled krajiny byly položeny v dávném období druhohor. Geologové dělí Druhohory na tři období - trias, juru a křídu. V její poslední části, křídě, kdy se skutečně usazovaly na dnech evropských moří bílé sedimenty, došlo k jedné z největších potop světa - tuto potopu geologové označují jako cenomanskou záplavu. V té době Český masiv omývalo moře z jihu a z východu, od severozápadu pronikl do Čech mělký mořský záliv, na jehož dně za mnoho milionů let vznikly vrstvy usazenin, mnohdy až několik set metrů silné.

Obecně lze říci, že spodní vrstvy usazenin patří k těm nejměkčím, proto také při úpatí dnešních skalních věží nacházíme prohlubně, výklenky či jeskyně.

V dalším geologickém období, v třetihorách, došlo k mohutným tektonickým pohybům, kdy v důsledku srážky zemských litosférických desek budoucí Evropy a Afriky došlo mimo jiné k vyzdvižení hraničních hor České kotliny a k rozlomení centrálního českého masivu řadou geologických zlomů. Vzniklé kry byly geologickými tlaky vyzdvihovány, jiné zatlačovány a vytvořily tak nápadné náhorní plošiny, které se staly základem pro dnešní skalní města. V samém závěru třetihor, asi před 4-10 miliony let, se na zlomech zemské kůry objevila sopečná činnost, která dala základ pro dnešní dominanty Českého ráje - Trosky, Vyskeř, Velíš, Zebín a další. Několik takových drobných sopečných útvarů leží i v bezprostředním okolí Prachovských skal, na jejich jižním okraji byl čedičový lom, zavřený v polovině minulého století.

Od vzniku výškového rozčlenění oblasti nynějšíhoČeského ráje začla současně také destrukce vzniklých plošin, nejrychleji patrně probíhala v relativně nedávných dobách ledových. Při tom dostávala krajina dnešní podobu s věžovitými útvary, dlouhými skalními bloky, převisy, skalními bránami a hlubokými stržemi.

Dějiny prachovských skal

Prachovské skály jsou ode dávna osídlené lidmi. První obyvatelé, kteří zanechali stopy po svém pobytu, užívali kamenné, později bronzové nástroje. Ve skalách nacházeli útočiště před nepřáteli, ochranu před nebezpečím.

Po příchodu prvních Slovanů obyvatelé Prachovských skal vybudovali mohutné, dodnes patrné opevnění. Prachovské skály ve své době patřily k největším starověkým hradištím na českém území.

Někdy v polovině 13. století král Přemysl Otakar I. založil na blízkém čedičovém vrcholku mohutný hrad Velíš a Prachovské skály se staly součástí velíšského panství.

Ale již roku 1337 přechází panství do rukou Vartemberků, o stopadesát let později jej získávají Trčkové z Lípy a na počátku 17. století Smiřičtí ze Smiřic. Prachovské skály v té době byly obydleny, na jejich území se nacházely osady, jejichž názvy se zachovaly dodnes - Zadní a Přední Moravsko, Valy. Roku 1625 se Velíšské panství stalo součástí Frýdlantského vévodství Alberta Eusebia Valdštejna. Po jeho smrti roku 1634 bylo vévodství zpustošeno a osady ve skalách navždy zanikly.

Roku 1637 získává Velíšské panství Jindřich Schlik, významný představitel starobylého rodu Schliků pocházejících původně z Voigtlandu, krajiny, která hraničí s Chebskem v západních Čechách. Z jeho předků dosáhl Kašpar Schlik počátkem 15. století významného postavení na dvoře císaře Zikmunda a ten jej povýšil do panského stavu. Z této doby pochází také původní erb Schliků, červenobílý štít s třemi kroužky.

Roku 1516 byly na rodovém panství objeveny nesmírně bohaté stříbronosné rudy. Štěpán Schlik založil na tomto místě město Jáchymov a začal razit stříbrné mince - tolary. Stříbrné doly však Schlikům již po několika desetiletích zabavil král Ferdinand I. a od té doby byla část rodu v neustálé opozici proti vládnoucím Habsburkům.

Schlikové se účastnili povstání českých stavů v letech 1547 a 1618 - 1620. Jáchym Ondřej Schlik byl jako jeden z vůdců povstání po porážce v bitvě na Bílé Hoře zatčen, souzen a popraven na Staroměstském náměstí roku 1621, jeho bratranec, plukovník Jindřich Schlik, ale vstoupil do císařských služeb a dosáhl vysokého postavení jako profesionální voják. Za své služby získal od panovníka panství mimo jiné panství Velíš s Prachovskými skalami. V držení jeho potomků byly Prachovské skály až do roku 1948, kdy byl Schlikům celý majetek vyvlastněn.

V roce 1993 byl Schlikům zabavený majetek navrácen a od roku 2000 se rozhodli provozovat turistickou oblast Prachovských skal ve vlastní režii.


Neveselou historickou epizodou skalního města se stala bitva u Jičína v roce 1866 během prusko-rakouské války. Oblast okolo Prachovských skal tvořila součást rakouského opevnění města Jičína. Měla zde být svedena rozhodující bitva a pruská vojska zde měla být na hlavu poražena.

Dne 29. června v odpoledních hodinách došlo mezi armádami k k prvním střetům. Rakouské velení ale dospělo k názoru, že bude nutné přeskupit jednotky, a tak ještě před zahájením bojů nařídilo ústup. Rozkaz však nebyl doručen ke všem jednotkám včas. Za naprostého chaosu, kdy část jednotek ustupovala, zbylé jednotky statečně hájily ztracené pozice. Přes početní převahu rakouská vojska utrpěla porážku. Definitivního potvrzení svého vítězství se Prusům dostalo o několik týdnů později v bitvě, která vešla do dějin jako bitva u Hradce Králové.

 

zdroj:  http://www.prachovskeskaly.com/historie.php

Žádné komentáře
 
Postupně budu přidávat další fotky.